Život v cizině jako osobní rozvoj?
Sabotér za krkem a jak je to doopravdy?
Tento díl vznikl již dávno. Dnes přišel jeho čas. Možná někteří z vás balancujete mezi přijímáním a strachem být svůj. Toto téma se může týkat spoustu z vás. Třeba zrovna dnes někdo toto potřebuje slyšet.
Každý den překonáváme sami sebe. Asi nemusím říkat, jaké to je, když jste mimo domov a bez rodného jazyka. Ano vybrali jsme si to. A je to tak, jak má být. Protože kdybychom to nepřijali, trápili bychom se ještě víc.
Otevřít srdce nejen jazyku, ale hlavně být autentický aniž bychom měli strach z odsouzení není jen téma ciziny.
Týká se každé tlupy. Přišli jsme však na to, že díky omezeným jazykovým schopnostem a to, že jsme někde cizinci, to bývá občas těžší se s tím vyrovnat.
Nenechte si hulákat za ramenem nějakým bubákem a běžte dopředu.
Zda se mi to stalo?
No jistě, poslechni si jak jsem to prožívala.
Tak asi každý z nás vede vnitřní rozhovory sám v sobě, ale naslouchat musíme těm pravým hlasům.
Strach a odvaha, sebedůvěra v němčině - je dnešní téma.
Die Angst klopft an.
Der Mut öffnet.
Niemand steht draußen.
Rovněž mi po rozhovorech s ostatními lidmi došlo, že v cizině často hrajeme jinou roli. Doma jsme hvězdy - doma, kde je chráněné prostředí, kde nás nikdo nemůže zranit.
Jakou roli hraješ ty? Jak vnímáš tuto situaci ty? Je jedno kde jsi.
A možná něco na zasmání a pláči zároveň - noste svou hrdost pořádně - i ty tituly, maturity, i když se ti chce někdy řvát a cítíš se podceňovaný, protože ještě nemáš ten vysněný job.
Nasaď si korunu. Sebedůvěra - sebehodnota - je v TOBĚ.
A když neumíš němčinu pořádně, tak začni! Každý den trochu.
Srážka s blbem se ti může stát všude. Je třeba vědět, jak na to reagovat a jak se s tím vyrovnat.
Nejen jazykově, ale i „člověčím“ způsobem.
Nejde všechno hned.
Přeju Ti na cestě za Tvým zahraničním i jazykovým snem to nejlepší.
A tuto větu já myslím opravdově. Hlavně když jdeme do Nového roku.
Žiju němčinu. Pojd’ ji žít taky.
Petra alias #mutti